Co si o hluku myslí odborníci?

“Zhoršení sluchu ve středním a starším věku je významně spojeno se sociální izolací a s vyšším rizikem deprese a kognitivních poruch.” – MUDr. Radkin Honzák

“Jestliže si pracovníci na stavbě, kde hladiny hluku mohou snadno překračovat 90 – 100 dB, nechrání svůj sluch kvalitními chrániči, po určité době u nich dojde k patologickým změnám vnitřního ucha vedoucím ke ztrátě sluchu. Jiná je situace při dlouhodobé expozici nižším hladinám hluku, především dopravního, které jsou obtěžující. V tomto případě se projeví negativní účinky hluku dysfunkcí kardiovaskulárního systému například ve formě zvýšení krevního tlaku, může se objevit nervozita, rozmrzelost a obvykle i poruchy spánku.”- prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.

“Dopravní hluky mohou být i relativně málo intenzivní a přitom mohou například bránit usnutí, v době spánku vyvolávat velmi rušivé vjemy a při dlouhodobém působení mohou vyvolávat i poruchy kardiovaskulárního systému a neurotické stavy. Mohou také významným způsobem snižovat pracovní výkon.” – prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.

“Pro lidský sluch jsou velmi nebezpečné krátké zvuky o vysoké intenzitě (výstřel z pistole v blízkosti ucha, časté ve vojenství).” – prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.

“Přijedete si odpočinout od hluku velkoměsta na chatu či chalupu a vaši sousedi se dají do sekání trávy hlučnou sekačkou, to vám vadí. Naopak navštívíte noční bar a nevadí vám hudba, která v ekvivalentní hladině přesahuje 80 i 90 dB.” – prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.

“Některé zvuky, například zvuk cirkulárky, mohou být nepříjemné samy o sobě, i když nepřesahují hladinu 80 dB. Naopak zvuk symfonického orchestru v koncertní síni při provozování Mahlerovy symfonie snadno překročí ve špičkách hladinu 100 dB a přitom jej nepovažujete jako posluchač za nadbytečný hluk. Nicméně většina zvuků, když překročí určitou hladinu, například 80 dB, může být již obecně považována za hluk.” – prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.